Naděje na dobré zdraví

Je čas zabývat se jedním z pro mne nejprotivnějších, falešných slibů. Velice často ti, kteří píší o zdraví, činí prohlášení, která nemají reálný základ. Platí to nejen pro zastánce alternativních cest ku zdraví, ale bohužel také pro lékaře. Co se týče mainstreamových médií a jejich postoji ke zdraví a výživě, bývají již tradičně k tomuto tématu němá. Nemají vlastní názor a většinou otisknou to, co jim předloží lékařská komunita.

Jaké falešné sliby mám na mysli? Mluvím o absolutních pravdách jako:

  • Užívejte potravinové doplňky a nedostanete rakovinu
  • Tato dieta vyléčí Váš diabetes
  • Tradiční léčba rakoviny je jedinou účinnou léčbou
  • Kouříte-li, zemřete
  • Chemoterapie léčí rakovinu
  • Detoxikace je šarlatánství

 

Proč jsou to lži? Protože co se týče zdraví, absolutní pravdy téměř nikdy nefungují. Ve své knize „Lessons from the Miracle Doctors“ jsem napsal, že zdraví se skutečně podobá hře v kostky. Pokud například kouříte, není nikde řečeno, že onemocníte a zemřete. Všichni známe příběh o muži, který kouřil a pil jako Dán, nikdy nestonal a zemřel v 80, v posteli dvacetileté ženy, kde byl přistižen jejím žárlivým manželem, který jej zastřelil. Takové věci se skutečně stávají a několik takových příkladů dále zmíníme. Na druhou stranu nelze zpochybnit fakt, že kouříte-li, je pravděpodobnost onemocnění rakovinou či rozedmou plic dramaticky vyšší, stejně jako šance, že Vám bude muset být chirurgicky odstraněna část úst, jazyka nebo rtů. Vše je otázkou pravděpodobnosti-žádné záruky, jen šance.

Podobně, řídíte-li se programem Nutri Stamina, Vaše šance na dobré zdraví a dlouhý život jsou výrazně vyšší, ale opět platí-nikoli zaručené. Navíc, pravděpodobnost, že se budete cítit mnohem lépe a mladistvěji, mít více energie, lepší sexuální život a budete živější je také mnohonásobně vyšší.

Abychom to tedy shrnuli: co se týče zdraví, je vše založeno na šancích, nikoli na zárukách. Řekne-li Vám někdo, že budete-li užívat určité potravinové doplňky, nikdy neonemocníte rakovinou, pak Vám lže. Ano, žijete-li určitým způsobem, máte určitý jídelníček, užíváte-li určité doplňky, Vaše šance je vyšší, ale ne zaručená. A řekne-li Vám jakýkoli lékař, že očkování proti chřipce Vám zaručí, že ji nedostanete, pak také lže. Tedy, Vaše vyhlídky jsou opět lepší (ukazuje se sice, že pouze marginálně), ale nikdo Vám nezaručí chřipkové období bez chřipky.

A přesto, sliby se slibují, záruky jsou poskytovány, lidé jsou klamáni. Podívejme se nyní na některé z těchto falešných slibů.

Steve Jobs

Když před nedávnem Steven Jobs zemřel na rakovinu slinivky břišní, zcela záměrně jsem se vyhýbal jakýmkoli komentářům. Věřím, že pokud se lidé dobrovolně nerozhodnou ze své nemoci učinit „věc veřejnou“, mají plné právo na soukromí. Bohužel v našem dnešním světě, kde není soukromé nic, mělo mnoho tzv. expertů na zdraví pocit, že smrt Steva Jobse je dobrá příležitost, jak získat body na svou stranu. Mnozí zastánci alternativní medicíny viděli příčinu jeho úmrtí v tom, že se rozhodl pro zcela konvenční lékařské postupy, zejména pak pro transplantaci ledviny. Naopak, a to není překvapení, lékařská komunita kritizovala jeho rozhodnutí vyzkoušet alternativní metody léčby, čímž se o několik týdnů zdržela konvenční léčba. To má samozřejmě implikovat, že pokud by ihned zvolil tradiční léčbu, byl by dnes naživu.

Ať tak, či tak, je to nesmysl! Větší podíl viny však shledávám na straně lékařské komunity. Steven Jobs trpěl neuroendokrinní rakovinou slinivky břišní. Tato mu byla diagnostikována v roce 2004 a o rok později mu byl nádor odstraněn. Sedm let života (Jobs zemřel v roce 2012) je průměrná doba pro pacienty s tímto typem rakoviny. Lékaři přesto tvrdí, že zemřel jen proto, že léčba začala o devět měsíců později. Jistě! Kdykoli se někdo rozhodne pro alternativní metodu léčby rakoviny a zemře, lékařská komunita reaguje velice promptně- jediný důvod proč dotyčný pacient zemřel, je ten, že si „hloupě“ zvolil způsob léčby. Kdyby poslechl svého lékaře, byl by dnes zcela jistě naživu. To je samozřejmě nesmysl. A co je zajímavější, v případě úmrtí pacienta, který zvolil konvenční léčbu rakoviny, jsou jak lékař, tak pacient hrdinové, kteří vedli boj s touto „zatracenou“ nemocí. A média se vyjadřují ve stejném duchu.

Média skutečně používají dvojí metr, když informují o konvenčních a alternativních způsobech léčby. Konvenční léčba, i když selže, je oslavována. Alternativní terapie, i když je úspěšná, je zesměšňována. Úspěšná alternativní léčba je označována za pouhou remisi, zatímco neúspěšná konvenční léčba je považována za hrdinský čin. Lékaři se nikdy nemýlí. Navzdory svým neúspěchům jsou oslavování jako hrdinové a vydělávají spoustu peněz, i když jejich pacienti umírají. Alternativní metody, byť úspěšné jsou stále považovány za nebezpečné šarlatánství a léčba bez chemoterapie a ozařování není účinná a rakovina se zaručeně opět vrátí.

Tyto výroky jsou samozřejmě cokoli, jen ne objektivní a už vůbec nekorespondují s dostupnými údaji. Nicméně, taková je dnešní realita.

S tímto na paměti, podívejme se nyní na některé pozoruhodné příklady statistických odchylek.

Hovoříme pouze o pravděpodobnosti, nikoliv jistotách

Hugh Hefner je už léta chodící reklamou na nezdravý životní styl. Nikdy nebyl vyfotografován bez své všudypřítomné dýmky, která je, stejně jako jeho hedvábné pyžamo a župan, součástí image. Navíc byl známý svou závislostí na Pepsi Light, které údajně pil až 30 plechovek denně. Podle všech prognóz jak lékařské, tak holistické obce měl pan Hefner zaručenou rakovinu, stejně jako obezitu (Ano, z light limonád se tloustne.). Kde je ta rakovina a obezita? Namísto toho si osmdesátník Hefner skotačí s 24 letými děvčaty- třebaže s pomocí Viagry.

Komik George Burns, který se dožil 100 let, kouřil 10 až 15 doutníků denně. Nezemřel na rakovinu, upadl v koupelně. Pochovali jej se třemi doutníky v kapse saka. Jako dárek ke svým stým narozeninám si George Burns přál noc se Sharon Stone. Také rád pil, pokud si mohl vybrat, tak whisky.

Kde je tedy záruka rakoviny? Jsou to jen šance. George a Hugh se vymykají. Jen proto, že jeden gambler vyhraje ve Vegas, neznamená to, že vyhrajete i Vy. Mnohem častěji platí, že oddáváte-li se neřestem, zaplatíte za to svým zdravím.

Jak si lékařská obec hraje s čísly

Člověk by řekl, že alternativní obec je na tom mnohem hůře než obec lékařská, co se týče zneužívání dat. Vezmeme-li v úvahu veškeré vědecké semináře, kterých se lékaři účastní. Není také pochyb o tom, že lékařská obec chápe, že zdraví je o pravděpodobnosti. Studie, které mají k dispozici, téměř nikdy neinformují o počtu vyléčených, informují o statisticky významných poměrech šancí. Přesto, pokud se to právě hodí, hrají si lékařští odborníci s těmito čísly a jejich kolegové to slepě akceptují. A po pravdě, vzhledem k faktu, že by měli být mnohem lépe informováni, je jejich „provinění“(co se týče falešných slibů) mnohem větší než u alternativní komunity. Podívejme se nyní na soubor tří nejčastěji citovaných statistik a uvidíme, jak jsou tato na první pohled nevyvratitelná čísla falešná.

Statiny

Hlavní studie uváděná na podporu statinů je studie Jupiter z roku 2008. V této studii užívala polovina dobrovolníků 20mg léku Crestor. Sponzorem této studie byla firma AstraZeneca, výrobce tohoto léku. Výsledky studie ukázaly, že u lidí užívajících Crestor klesl výskyt infarktu o 54%, výskyt mrtvice o 48% a úmrtnost klesla o 20% ve srovnání s tou částí skupiny užívající placebo. Doktor Christopher Cannon z Brighamské nemocnice k tomu poznamenal:“ tak vysoký pokles výskytu infarktu a mrtvice jsme ještě nikdy neviděli.“ Všichni měli v podstatě pocit, že účinky Crestoru jsou tak zřejmé a přesvědčivé, že původně pětiletá studie byla ukončena už po dvou letech. Proč plýtvat časem, když čísla mluvila jasně. Bylo třeba myslet na ty pacienty, kteří by se nemuseli výsledků pětiletého bádání dožít.

Výsledkem bylo, že zatímco původně se statiny předepisovaly pouze jako sekundární prevence-tedy prevence druhého infarktu nebo mrtvice u pacientů, kteří již mrtvici či infarkt prodělali; případně u pacientů se znaky srdeční choroby- po ukončení studie Jupiter začali lékaři předepisovat statiny profylakticky jako prevenci prvního infarktu. Za krátké období tří let jsme se dnes dostali do bodu, kdy většina populace užívá statiny v rámci primární prevence. To znamená, že je užívají lidé s určitými rizikovými faktory srdečního onemocnění, zejména vysokou hladinou cholesterolu, jinak ale zcela zdraví.

Přijde-li řeč na studie s oponentským posudkem (tzv.peer review studies), nemohu jinak než citovat Benjamina Disraeliho- britského státníka, premiéra a spisovatele: „Na světě jsou tři druhy lží: lži, zatracené lži a statistiky.“

Studie Jupiter uvádí jako primární přínos užívání statinů pokles počtu infarktů o 56%. Na první pohled to zní zcela jistě působivě, ale nabízí se i jiný pohled na výsledky studie. Zúčastnilo se jí celkem 17 802 lidí. V průběhu studie prodělalo infarkt 251 lidí užívajících placebo a 141 lidí užívajících Crestor. Percentuálně to dělá pouhé 1% účastníků, kteří prodělali infarkt, ať už byli v programu placebo nebo v programu Crestor. Z toho vyplývá, že lidem jsou předepisovány léky, které ničí jejich játra a svalovou tkáň, a to kvůli 1 procentu pacientů. To je znepokojující, obzvláště, zvážíme-li, že existují méně škodlivé způsoby jak dosáhnout stejného výsledku.

Čísla, která zde předkládám, nejsou odchylkami. Rozsáhlá klinická studie na lék Lipitor ukázala, že z pacientů, kteří užívali Lipitor, prodělaly infarkt 2 % lidí. Srovnejme tato 2% s 3% u pacientů, kteří užívali placebo nebo tabletky cukru. Stejně jako u Crestoru se dopracujeme k rozdílu jednoho jediného infarktu myokardu na sto osob.

A tato čísla jsou, slušně řečeno, optimistická.

Výsledky studie Jupiter byly již několikrát zpochybněny lékařskými autoritami. Zejména pak základní premisa této studie, že užíváním statinů lze předejít smrti. Jistě, mohou nepatrně zmírnit riziko druhého infarktu, to ale nutně neznamená nižší počet úmrtí. Jeden z kritických komentářů byl publikován v časopise Archives of Internal Medicine: „ Klinická data neprokázala vliv statinů na úmrtnost v důsledku infarktu a mrtvice.“ Závěr hodnocení je pak takový: „Výsledky studie nepodporují používání statinů jako primární prevence kardiovaskulárních chorob a vyvolávají znepokojivé otázky týkající se role komerčních sponzorů.“ (Jak jsme již zmínili, studii Jupiter sponzorovala firma AstraZeneca.)

Tyto výsledky pak byly potvrzeny meta-analýzou jedenácti randomizovaných studií, za účasti 65 229 lidí. Ta byla publikována ve stejném čísle Archives of Internal Medicine. Závěr této analýzy byl jednoduchý. Důkaz o tom, že by užívání statinů působilo preventivně u prvního infarktu, nebyl nalezen. Jinými slovy nebyl nalezen důkaz, že by tato vysoce riskantní primární terapie měla vliv na úmrtnost. Závěrem tedy je, že veškerý přínos připisovaný statinům v rámci preventivní terapie není nic jiného, než klamání lidí.

Tamoxifen

V roce 2005 publikoval magazín Lancet studii Oxfordské univerzity, která podpořila chemoterapii, a jejímž závěrem bylo, že ženy užívající Tamoxifen po dobu pěti let sníží pravděpodobnost úmrtí na rakovinu prsu o celou jednu třetinu. Působivé, že ano?!

Tento závěr znovu potvrdil výsledek studie Národního institutu pro prevenci rakoviny prsu, která byla publikována v roce 1998 a informovala o 49- procentním poklesu ve výskytu rakoviny prsu u žen, které užívaly tamoxifen po dobu pěti let. To jsou ohromující čísla. Kdyby Vám lékař řekl, že užívání tamoxifenu sníží pravděpodobnost, že onemocníte rakovinou prsu o 49%, uvažovali byste o tom, zdali jej užívat nebo ne? Já ano. A jsme opět u Benjamina Disraeliho a statistik. Podívejme se na tuto statistiku takto. Vaše šance, že onemocníte rakovinou prsu, aniž byste užívaly tamoxifen je 1,3%. S tamoxifenem klesne na 0,68%. To je ten uváděný 49% rozdíl. Ve skutečnosti se tedy jedná o něco málo přes půl procenta.

Kvůli těmto mizerným šesti desetinám procenta rozdílu se teď musíme zabývat skutečností, že tamoxifen může způsobovat rakovinu dělohy, vaječníků a gastrointestinálního traktu. Studie na Johns Hopkins navíc zjistila, že tamoxifen přispívá ke vzniku rakoviny jater. V roce 1996 zařadila jedna z divizí WHO (World Health Organization) tamoxifen jako karcinogen dělohy do první skupiny karcinogenů. A National Institutes of Health jej označily za „známý lidský karcinogen“. V jiné studii prováděné NCI, která, jak se ukázalo, byla přerušena, se u 33 žen užívajících tamoxifen vyvinula rakovina děložní sliznice, u 17 žen se v plicích vytvořila krevní sraženina, 130 žen si vypěstovalo žilní trombózu a mnohé zaznamenaly depresivní stavy, dezorientaci či ztrátu paměti. Další trvalá poškození způsobená tamoxifenem zahrnují osteoporózu, poškození sítnice, rohovky, poškození očního nervu a šedý zákal. Další studie publikována roku 2009 v Cancer Research ukázala jak dlouhodobé užívání tamoxifenu, ačkoli snižuje riziko opětovného výskytu nejběžnějšího a poměrně snadno léčitelného typu rakoviny až o 60%, může zvýšit riziko onemocnění velmi agresivním typem rakoviny v druhém prsu o šokujících 440%.

Ve zkratce, to půl procento pacientek, u nichž tamoxifen zabrání rakovině prsu je vykoupeno zvýšeným rizikem onemocnění jiným typem rakoviny nebo jinou, životu nebezpečnou chorobou. Ono skutečné půl procento (tak vzdálené statistickým 49%) stojí jen stěží za zmíněné riziko.

 

Očkování proti chřipce

Dříve jsem již mnohokrát zmínil jak je očkování proti chřipce neefektivní. Podpora, kterou má sezonní očkování proti chřipce u lékařské obce pramení v podstatě z jediného souboru studií jménem Cohort Studies (pozn. slovem cohort je označována statistická skupina). Tyto studie prokázaly 50-90% účinnost vakcíny a jsou citovány lékaři a zdravotními experty po celém světě. Nicméně i zcela zběžné prozkoumání těchto studií odhalí, jak jsou absurdní. Je nutno poznamenat, že 90% lékařů tyto studie pravděpodobně nikdy nečetlo. Jednoduše „papouškují“ to co slyšeli z druhé ruky. Magazín Atlantic Monthly otiskl výborný článek, jehož závěrem bylo, že tyto studie jsou zcela irelevantní vzhledem k neobjektivnímu výběru statistických skupin.

Zvažte prosím následující:

  • Jelikož je prakticky nemožné určit, kdo má chřipku a kdo ji nemá, identifikovali výzkumní pracovníci svou statistickou skupinu jako ty, kteří zemřeli z různých příčin, ať už to byla chřipka, srdeční selhání, nehoda, zasažení bleskem, cokoli… a tuto skupinu pak dále rozdělili na dvě podskupiny-ty, kteří byli očkováni proti chřipce a ti, kteří nebyli. Rozdíl v úmrtnosti (opět z různých příčin) mezi těmito dvěma skupinami byl dramatický-50 až 90% nižší úmrtnost u očkovaných vakcínou proti chřipce.
  • Podle National Institute of Allergy and Infectious Diseases( Národní institut alergií a infekčních chorob) tvoří úmrtí na chřipku maximálně 10% všech úmrtí během chřipkového období. Přesto studie tvrdí, že očkování snižuje celkovou úmrtnost o 50%-tedy pětinásobek celkového počtu úmrtí na chřipku. Chápete, v čem je problém?
  • Vakcína, která by snížila úmrtnost o 50% a u některých studií dokonce o 90% by nebyla vakcínou, ale zázrakem!! Musela by zabránit nejen úmrtím na chřipku, ale také na srdeční choroby, mrtvice, úmrtím při dopravních nehodách, pádech či požárech.
  • A jako „třešničku na dortu“ absurdit musím uvést skutečnost, že míra úmrtnosti byla tatáž během chřipkového období i mimo něj.

 

Chemoterapie v číslech

Léky užívané při chemoterapii, alespoň ty, které již byly předmětem studií, jsou všechny otázkou „čísel“. Například: užíváte-li po operaci rakoviny střeva ve třetím stádiu (s nálezem metastáz do lymfatických uzlin) určité léky, lékaři Vám řeknou, že pravděpodobnost recidivy je při užívání těchto léků od 60% do 45%. Většina pacientů tedy nabyde dojmu, že užíváním těchto léků má o 15% větší šanci na zlepšení. Tak to není.

Přesně to znamená, že jeden ze šesti pacientů užívajících tyto léky „unikne“ recidivě, která by u něj jinak pravděpodobně nastala. Pro pět ze šesti pacientů nepřinese léčba těmito léky nic, kromě vedlejších účinků. Pokud měli přežít bez těchto léků, přežijí i tak. Pokud měli znovu onemocnět, onemocní i tak. Pro pět ze šesti lidí se jedná pouze o vedlejší účinky.

A o jakých vedlejších účincích je zde řeč?

  • Snížený počet červených a bílých krvinek a krevních destiček, který může přetrvávat i několik let po chemoterapii
  • Příznaky infekce-horečka, zimnice, kašel, bolesti v krku nebo potíže s močením
  • Nevolnost a zvracení
  • Krevní sraženiny
  • Onemocnění srdce
  • Onemocnění ledvin a jater
  • Problémy s dýcháním a změny zraku
  • Migrény
  • Náhlá necitlivost nebo slabost v dolních i horních končetinách a obličeji
  • Příznaky mrtvice
  • Potíže s chůzí, točení hlavy, ztráta rovnováhy a koordinace
  • Neobvyklá slabost nebo únava
  • Srdeční onemocnění
  • Srdeční selhání
  • Poškození mozku
  • Krvácení a krevní poruchy
  • Extrémní citlivost na chlad, která může být i trvalá

 

 Závěr

Jestliže víme, že všichni lžou, přehánějí a překrucují pravdu, pak co na tom záleží? Bohužel, nebo bohudík záleží! Protože všechny tyto lži, šumy a polopravdy komplikují lidem možnost dělat informovaná rozhodnutí.

  • Tvrdí-li zdroje zabývající se přírodní léčbou, že veškerá medicínská léčba rakoviny je nevhodná, někteří lidé se rozhodnou nepodstoupit tuto léčbu. Ale například chirurgické odstranění rakovinné tkáně v tlustém střevě velice často rakovinu zastaví.
  • Popírat účinnost veškerého očkování a tvrdit, že očkování je v podstatě škodlivé, může způsobit, že lidé odmítnou očkování i tam, kde skutečně pomáhá a kde prospěch a užitek převáží riziko.
  • Na druhou stranu, tvrdit, že očkování proti chřipce poskytuje 90% ochranu a že přírodní prostředky na posílení imunity a ničení patogenů nefungují může lidi znejistit a zabránit jim tak předejít nemoci, která může být až fatální.
  • Tvrdit lidem, že strava a životní prostředí nemají na vznik rakoviny žádný vliv, může stát stovky, tisíce, ne-li miliony životů.

Pravdou je, že ve světě zdraví není nic postaveno na absolutně platných pravdách. Zdraví se zakládá na nuancích, odstínech a pravděpodobnosti. Některé věci mohou tuto pravděpodobnost zvýšit, jiné snížit. Můžete kouřit, pít, živit se ve fast foodech a přesto se dožít vysokého věku.

Na druhou stranu, raději než zahrávat si s pravděpodobností, můžete šance naklonit na svou stranu pomocí moderní medicíny (tam, kde pomáhá) a holistické medicíny (tam, kde pomáhá). Tímto tvrzením chci v podstatě říci následující: stanu-li se účastníkem vážné dopravní nehody, nevyhledám zcela určitě bylinkáře, chci chirurga. A naopak, chci-li poradit ohledně stravování a výživy, nepůjdu k lékaři, který si myslí, že nemocniční strava je zdravá. Raději se obrátím na někoho, kdo žije tak, jak káže.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

% pacientů užívajících tabletku cukru nebo placebo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *